Historie
V roce 2024 nás Pod Templštýnem čekají opět dva týdenní tábory. První z nich se bude konat v termínu 29. 6. - 6. 7. 2024 s názvem ... (my ho již známe, ale ještě pár dní si ho necháme pro sebe...).
Druhý tábor proběhne ve dnech 10. - 17. srpna 2024. Než se však vydáme na tábořiště Pod Templákem, můžete si zatím přečíst, co jsme již zažili v předchozích letech.
2023 - Temný krystal
Přes netradiční začátek, kdy se účastníci rozdělení do klanů Grottenů a Stonewoodů vydali každý svou cestou (Grottenové do podzemí - tábořiště a Stonewoodové strážit hra pánů krystalu), se začal odvíjet příběh Gelflingů, jejichž území je sužováno tajemnou černou snětí (Grottenové) a jejich vládci a páni krystalu nejsou přívětivými a spravedlivými vládci, jak se snaží vystupovat, ale naopak vysávají z Gelflingů jejich esenci, aby si mohli nepřirozeně prodloužit svůj život.
Jen pár jedinců se dozvědělo pravdu, ale jak přesvědčit ostatní?
Páni krystalu - Skeksiové - se nenechali jen tak připravit o svoji moc. Cesta vedla jen přes sjednocení všech klanů, což se Rianovi s jeho přáteli nakonec podařilo. Krystal byl opraven a na Thra se rozhostil klid a mír.
Námětem tábora se stala počítačová hra Divinity: Original sin 2, kterou jsme si mírně upravili. Podařilo se nám vyprávět příběh několika hlavních postav, kterým účastníci pomáhali zachránit svět před hněvem Věčného krále, zastavit démona v ovládnutí světa a též poznali, že bohové, které znali, nejsou doopravdy žádní bohové, ale "pouze" zbytky z národa "Věčných", kteří zneužili svoji moc.
2022 - Hvězdný prach
Tábor pro mladší účastníky na téma Hvězdný prach proběhl ve dnech 2. 7. 2022 až 9. 7. 2022. Tento tábor vycházel jak ze stejnojmenné knihy od Neila Gaimana, tak z filmu, kde exceloval například Roberte de Niro v roli kapitána Shakespeara.
Účastníci spolu s hlavní postavou, mladíkem Tristanem, zažívali dobrodružství, plnili úkoly a procházeli příběhem. Vyzkoušeli si také pár, ve filmu či knize, nezmíněných věcí, jako například chytání blesků nebo rozveselování prince pomocí divadla.
Tábor pro starší účastníky na téma Poselství Draic-kinů proběhl ve dnech 13. 8. 2022 až 20. 8. 2022. Účastníci spolu s hlavní postavou, vysokoškolačkou April, odhalují tajemství Draic-kinů, a zachraňují dvě království, Arcadii a Stark, od vlády Chaosu. Tábor byl inspirován počítačovou hrou se zajímavým příběhem. Účastníci museli zapojit jak mozek, tak svaly. Měli několik příležitostí a dostatek prostoru zamyslet se také nad některými životními otázkami. Mohli si vyzkoušet, jak těžké je, se v mnoha lidech domluvit, nebo třeba porazit robota.
2021 - Dopis pro krále
Stát se rytířem nebylo v zemi krále Dagonauta nikdy snadné. Když však v průběhu poslední zkoušky přišel člověk v nouzi, vzaly za své všechny předsevzetí. Zprvu jednoduchý úkol předat vzkaz rytíři s bílým štítem se změnil v nebezpečnou cestu k vládci sousedního království s důležitým dopisem. V cestě budoucím rytířům stáli především rudí rytíři v čele se zákeřným Sluporem. Nutností tak bylo naučit se dopis nazpaměť, aby nemohl padnout do rukou nepříteli. Poslové nakonec vše zvládli a byli po zásluze pasováni na rytíře.
Vstup do císařské stráže nebyl zrovna povedený, neboť hned první den byla zabita císařovna. Postupem času stráže rozplétali nitky intrik. Když už si mysleli, že jsou u cíle, často zjistili, že se jedná pouze o loutku v rukou mocné čarodějnice Delilah. S pomocí několika přátel se podařilo zabránit jejímu kouzlu a život na ostrovech mohl probíhat zase poklidnějším tempem.
2020 - Brána času
Společně se svými přáteli Rickem, Jasonem a Julií jsme při prozkoumávání vily Argo, do které se dvojčata (Jason a Julie) právě přistěhovali, nalezli tajemné dveře, které nás přenesly do starého Egypta. Postupně skrze mnohé logické hádanky a úkoly se nám podařilo pomocí "brány času" odkrýt spletité nitky vedoucí až k odhalení pravé totožnosti zahradníka a záchraně jeho ženy.
S pohádkovými či spíše mýtickými postavami jsme se vydali do New Yorku, kde museli čelit nejen problémům uvnitř komunity, ale též se ubránit útokům Nepřítele, který je již před staletími vyhnal z jejich domoviny.
2019 - Sedmá věž
V roli kamarádů Tala, vyvoleného oranžového řádu, se účastníci přenesli do velkého hradu se sedmi věžemi, kde obyvatelé dokáží ovládat magii skrytou v slunokamech. Tal se záhy dozvídá, že jeho otec zemřel na jedné z výprav pro císařovnu. Jelikož má velmi nemocnou matku, musí se pokusit získat prvotní slunokam. Po neúspěších s tetičkami i velmi náročným činem tělem respektive činem hudby Tal a jeho kamarádi zjistili, že někdo moc stojí o to, aby neuspěli. Pokusí se tedy prvotní slunokam získat z věže nad závojem.
Zde byli sražení dolů a pouze jejich strážné stíny (vedoucí), je zachytily před tvrdým nárazem na zem. Vyvolení se dostali do země ledovanů, kde poznali, že všechno na jejich zámku není v pořádku. Společně s ledovanskou dívkou Millou, Ebbittem a duchostíny hřmotných pastýřů se jim podařilo dostat se až k císařovně, od níž očekávali pomoc. Jejich zklamáni bylo velké, když se dozvěděli, že veškerou moc v království má Sharrakor - volný stín.
Účastníci se tedy vydali za ním, kde ho v poslední bitvě porazili.
Od roku 2009 se stalo poprové, že hlavním vedoucím nebyl Zdeněk, který si po dlouhé době vyzkoušel být opět u skupinky, a tak největší odpovědnost i tíha programového vedoucího zůstala po nucené absenci Káti Větrovcové, na bedrech Prófovi. Ten se svého úkolu zhostil velice dobře a se svým týmem připravil dobrodružství motivované stejnojmennou počítačovou hrou.
Účastníci doprovázeli čtveřici "hrdinů" na jejich nelehkém úkolu zjistit, co se děje na ostrově Skeldal. Postupně se dozvěděli, že je čeká nelehká cesta pro pět artefaktů, s jejichž pomocí mohou ukovat meč odplaty, který jediný zabrání příchodu démonů z dimenze Zohar na naši Zem.
Za zmínku stojí výborný herecký výkon Petra, který dokázal v roli celý tábor koktat (tedy kromě toho, kdy byl jako postava rozčílený) a jeho improvizovaná vsuvka dona Gizma. Skvěle mu sekundovali též ostatní hlavní postavy, které ztvárňovali Prófa (Vlaher), Lucka (Elvíra) a Čenda (Filip).
2018 - Legenda o Kyrandii
V pohádkové zemi Kyrandii najednou mizí stromy. Zodpovědný je za to bývalý dvorní šašek Malcolm. Účastníci pomáhali Brandonovi, vnukovi Kallaka (vůdce Královských mystiků) na jeho dobrodružné cestě plné kouzel a kamenů. Společně museli rozluštit Kallakův dopis, poskládat květinu, opravit oltář, na radu sklerotického Darma sehnat rodné kameny, v noci projít nebezpečnou jeskyní, donést Zanthii vodu, vytvořit dárky pro Fauna a hlavně postavit se tváří v tvář Malcolmovi. Již se zdálo, že království je zachráněno, když v tom napadli ostrov piráti.
Nakonec se ukázalo, že Malcolm nebyl tak špatný a pomohl osvobodit Kyrandii a stal se králem.
Táborový příběh volně kopíroval děj stejnojmenné počítačové hry. Důraz byl kladen na následky rozhodnutí, ale našlo se zde i dost prostoru pro zábavu a skvělé herecké výkony některých vedoucích. Nezapomenutelné bylo jistě setkání s Donem Gizmem, mutanty a nájezdníky.
Na červencovém táboře jsme v roce 2017 mohli vstoupit do příběhu Johna Flanagana Hraničářův učeň. Příběh se inspiroval prvními čtyřmi díly této knižní série.
Účastníci si nejdříve v roli sirotků a dětí, vybírajících si své budoucí povolání, vyzkoušeli, co všechno obnáší jednotlivé školy. V rytířské otestovali svoje reakce při boji v obklíčení, v diplomatické sestavovali mapu a učili se zvykům okolních států a nakonec v písařské zakusili náročnost psaní brkem.
Při večerní slavnosti vybírání po nich nakonec žádný mistr nesáhl, objevil se tam však tajemný hraničář Halt a ukázal baronu Araldovi listinu s důležitými informacemi. Liv, které se listina týkala nejvíce, požádala ostatní, aby zjistili, co je v ní napsáno. Všichni se museli proplížit kolem stráží, až se dostali k samotné listině, kde se však z ničeho nic zjevil Halt...
Ráno se všichni dozvěděli, že je právě hraničář Halt přijal do učení. Jednou z prvních činností, kromě rozeznání stop zvířat, bylo získání surovin a uvaření oběda na vodě. Odpoledne bylo věnováno procvičování střelby (ať již s lukem nebo jen míčky), rovnováhy a týmové spolupráce při chytání ryb.
Další den se všichni vydali na Hraničářský sněm. Podle mapy se měly všechny skupinky do určitého časového limitu dostat na místo sněmu. Dvě skupinky však místo těsně minuly a musely se poté vracet. Na sněmu se hraničářští učni dozvěděli, že se v království pohybují dvě velice nebezpečné nestvůry - Kalkary. Nakonec se je v náročném souboji v rozvalinách Gorlanu podařilo zneškodnit.
Na základě získání Morgarathových plánů na útok, rozhodl král vyslat poselství do Celtiky. Na cestu byli vybráni mladí hraničáři a k tomu potřebovali pořádné koně. Každá skupinka si vyrobila dva nádherné hraničářské koně (jednorožce) a naučila se jejich tajné slůvko.
Poté již vyrazili na cestu, kde potkali bandity, zachránili Evanlyn od smrti hladem, stavěli si přístřešek a setkali se se skupinkou warghalů, kteří si odvedli i jednoho zajatce. Ostatním tak nezbylo nic jiného, než je sledovat. Konečně zjistili, proč je Celtika tak vylidněná a na co tady dělají warghalové. Morgarath zde totiž stavěl most, který spojoval Celtiku přes Trhlinu s jeho vyhnanstvím v Deštných a temných horách. Evanlyn s Liv zabránili nejhoršímu a most zapálili, dostali se však do zajetí Skandijců, které si najal Morgarath.
Jak se Halt dozvěděl o zajetí Liv, chtěl ji jít hned hledat, nejdříve však musel s pomocí svých učňů a Horáce z bojové školy zabránit Morgarathovi v ovládnutí království. V epickém souboji byl nakonec Morgarath poražen Horácem.
Halt s Horácem a účastníky se příští den vydali na záchrannou misi. Od Eraka se dozvěděli, že Liv s Evanlyn padly do rukou Temudžajů. Osvobodit zajetce byl celkem těžký oříšek, ale nakonec se podařilo rozvázat všechny uzly a Temdžajům uniknout. Temudžajů však bylo více a bylo potřeba zjistit, kolik jich je. Po průzkumu okolí nastala fáze příprav na bitvu s Temudžaji. Hraničáři se zocelovali v taktice, spolupráci, rychlosti a přesnosti. Dokonce se jim podařilo odhalit i zrádce z řad skandijců.
V pátek pak nadešel čas na pořádnou taktickou bitvu, která všechny řádně vyčerpala, ale vedla ke kýženému cíle - Temudžajové odtáhli zpět do své vlasti. Král byl rád, že jeho dcera Kassandra (vydávala se za služebnou Evanlyn), všechno přežila a vrátila se domů, za což všechny náležitě pohostil.
V roce 2017 jsme na srpnovém táboře začali naše hvězdné dobrodružství na vesmírné lodi republiky Endar spire, která se právě ocitla pod palbou sithských lodí. Nezbylo nic jiného než v záchranných modulech opustit loď, dostat se na nejbližší planetu Taris a najít zde Bastilu Shan, rytířku Jedi, která tam také odletěla. Většina záchranných modulů dokázala rychle najít tu nejkratší cestu, jen ten žlutý musel nuceně přistát dál od plánovaného místa setkaní s důstojníkem Carthem Onasim, a přišel tak později.
V Tarisu jsme se z různých zdrojů dověděli, kde by mohla být Bastila, a také si vydělali nějaké kredity za zakázky či boj v aréně.
Účastníci se také seznámili s tím, jaké vlastnosti budou mít jednotlivé postavy a jak se budou vylepšovat.
Příběh plný zvratů a rozhodování, zda se přiklonit na temnou stranu síly se Sithy nebo se držet světlé strany a pomáhat rytířům Jedi, vyvrcholil velkou bitvou s Darth Malakem, vůdcem Sithů.
Tentokrát téma tábora čerpalo z knížek Dannyho Newmana pojednávajícím o městečku Mořičvíl a jeho podivných obyvatelích. Vždyť po právu bývá autor považován za českého Terryho Pratchetta. Však také tábor využil tohoto světa a jeho účastníci se mohli setkat s upírem posedlým vědou, ráznou hospodskou, dvojicí vynálezců hledajících dědečkův poklad a také s duchem Vilémem a hejkalem Cyrilem.
Dílo polského spisovatele Andrzeje Sapkowského pojednávající o zaklínači Geraltovi je díky jeho počítačovému zpracování opět velmi populární. Nicméně příběh tábora se snažil držel knižní předlohy, konkrétně přinesl zjednodušený příběh knižní ságy Zaklínač. Účastníci se setkali s většinou hlavních postav a měli též možnost částečně určovat příběh díky svými volbami při samotném táboře. Pomáhali smířit Yennefer s Geraltem, naučili se základům etiky před vstupem na banket čarodějů. Snažili se setřást Dijkstrovy špehy, a několikrát se postavili Riencemu a Vilgefortzovi.
Oproti knihám jsme na táboře skončili nalezením Ciri a osvobozením Yennefer.
Jako první byl opět tábor pořádaný Pod Templštýnem, který se nám za ty roky postupně posunul z druhého prázdninového týdne do prvního :-)
Týmu jedenácti vedoucích šéfoval Zdeněk Žanda a na starost jsme dostali 36 dětí. O tábor byl velký zájem, měli jsme i náhradníky.
Tentokrát nám jako legenda pro hlavní táborovou hru posloužily příběhy zbojníka ze Sherwoodu, Robina Hooda a jeho bandy. Děti jsme rozdělili do čtyř skupinek podle barev, jako rozlišovací znak jsme měli trička, která si děti samy mohly domalovat. Protože je náš tábor farní, měli jsme tu i nedělní mši svatou, kterou přijel odsloužit pan kaplan z Moravského Krumlova.
Děti čekal velmi pestrý program – vyrábění, malování triček, hraní divadla s vlastnoručně vyrobenými loutkami, koupání i hraní her ve vodě, výlet na zříceninu hradu i běhací hry na hřišti. Samozřejmě nesměla chybět ani noční hra.
Tak doufáme, že jste si tábor užili tak, jako my a těšíme se na příští rok!
Srpnový tábor byl tentokrát inspirován kultovním seriálem Doctor Who. Objevily se v něm dvě tématické linie: záchrana světa před Daleky a doktorův život v osamění.
Již po cestě na tábořiště nacházeli účastníci vzkazy od Doktora, který se nedopatřením dostal bez své Tardis, do minulosti. Doktor je varoval před monstry, kterým se říkám Plačící andělé. S těmi se po ubytování také setkali při pokusu získat klíč k Tardis. To se nakonec podařilo a účastníci pomohli Doktorovi získat zpět jeho vesmírnou loď. Tím však vše pouze začalo...
Účastníci nakonec společně s Doktorem procestovali několik planet. Setkali se s hodnými, ale i zlými obyvateli vesmíru. Promluvili si s tajemnou Tváří dvou a nalezli Doktorovu dceru. V závěru se jim podařilo odvrátit záhubu světa poražením Daleků.
Tento rok jsme podstatně změnili tým vedoucích, nicméně to neubralo na jejich kvalitě.
Počátkem července jsme se tak mohli vydat ve stopách Lone Wolfa a pomoci zachránit jeho zemi Sommerlund před obsazením Temnými pány. Pomocí vzácného Slunečního meče za spolupráce všech účastníků tábora se nakonec v závěrečné bitvě podařilo zahnat Zagarnu, který následkem prochlazení z náhlého prudkého deště potupně zahynul.
Na srpnovém táboře ožila legenda o Artušovi, který se svými rytíři kulatého stolu udolal všechny nepřátele ohrožující jeho říši a mohl se usadit se svou milovanou Guinevrou.
Z hrdinských činů, které rytíři zvládli, stojí za zmínku zejména jejich putování za Svatým grálem a Svatou vodou, která pomohla králi překonat otravu způsobenou ostřím Černého rytíře.
Také v tomto roce jsme pořádali dva tábory. První z nich byl již tradičně červencový. Tým vedoucích se nepatrně změnil, přidali se k nám naši kamarádi z Třebíče, protože se pomalu ale jistě dostáváme do produktivního věku a někteří z nás již museli být v práci. Nicméně naším hlavním vedoucím je pořád Zdeněk Žanda a duchovní podporou je p. František Nechvátal.
Jako vzor pro naši velkou táborovou hru posloužila česká desková hra Proroctví a její hlavní příběh. A protože Proroctví má také krásný úvod do děje, rozhodli jsme se ho zfilmovat. Jak se nám to povedlo, můžete posoudit sami.
Celkem jsme měli na starosti 36 dětí, které jsme rozdělili do čtyř skupinek (tyrkysoví, červení, zelení a fialoví). Jako rozlišovací znamení jsme si poprvé nechali natisknout trička s logem našeho tábora, které výborně navrhla vedoucí Terka Jirků.
Také počasí nám vyšlo nádherně, na táboře jsme zažili jen jednu velkou bouřku, kterou ale všichni prospali. :-)
Protože se celý tábor odehrával ve fantasy světě, hodně jsme si vyhráli s kostýmy a barvičkami na obličej. Děti tak mohly potkat opravdového draka, nekromanta, noční elfy, baziliška, lesního lovce, dryádu a spousty dalších. Poprvé za několik let jsme zase do programu zapojili večerní chvály s písničkou, čteným příběhem, krátkou promluvou pana faráře a společnou modlitbou.
Doufám, že se tábor všem líbil, a příští rok se budeme těšit na viděnou. ;-)
Náš srpnový tábor jsme pojmenovali také po hře, tentokrát počítačové. Gothic má stejně jako spousta dalších herních sérií svůj svět, ve kterém se odehrává jeho příběh. Tak jsme se nechali inspirovat dějem přímo ze hry, který jsme si nepatrně pozměnili k obrazu svému.
Děti jsme si rozdělili do čtyř skupinek, které jsme rozlišili barevnými náramky. Naši účastníci se hned na začátku tábora stali kurýry mágů ohně, kteří je poslali do Magické bariéry s dopisem k doručení. Než však dopis mohl být doručen, musely skupinky překonat různá úskalí, setkaly se poté i s mágy vody, guru z bažinového tábora a nakonec i se Spáčem, který byl nezapomenutelný (Petr v autě). Nakonec se podařilo přemoci zlé síly a dobro zvítězilo.
Celý tábor bylo úmorné teplo a tak jsme často zařazovali vodní bitvy nebo koupání a při té příležitosti i stavění hráze v řece. Také jsme si udělali půldenní výlet Přírodním parkem Střední Pojihlaví (ve kterém také táboříme) a prozkoumali i Přírodní rezervaci Velká skála.
Pro nejednoho z nás pak bylo zážitkem spaní pod širým nebem na louce, nebo vaření bramborového guláše v kotlíku na ohni.
Tak skončil další z řady našich táborů, a my doufáme, že s námi pojedete i za rok.
Druhý tábor proběhne ve dnech 10. - 17. srpna 2024. Než se však vydáme na tábořiště Pod Templákem, můžete si zatím přečíst, co jsme již zažili v předchozích letech.
2023 - Temný krystalPřes netradiční začátek, kdy se účastníci rozdělení do klanů Grottenů a Stonewoodů vydali každý svou cestou (Grottenové do podzemí - tábořiště a Stonewoodové strážit hra pánů krystalu), se začal odvíjet příběh Gelflingů, jejichž území je sužováno tajemnou černou snětí (Grottenové) a jejich vládci a páni krystalu nejsou přívětivými a spravedlivými vládci, jak se snaží vystupovat, ale naopak vysávají z Gelflingů jejich esenci, aby si mohli nepřirozeně prodloužit svůj život.
Jen pár jedinců se dozvědělo pravdu, ale jak přesvědčit ostatní?
Páni krystalu - Skeksiové - se nenechali jen tak připravit o svoji moc. Cesta vedla jen přes sjednocení všech klanů, což se Rianovi s jeho přáteli nakonec podařilo. Krystal byl opraven a na Thra se rozhostil klid a mír.
2023 - Pramen Rivellonu
Námětem tábora se stala počítačová hra Divinity: Original sin 2, kterou jsme si mírně upravili. Podařilo se nám vyprávět příběh několika hlavních postav, kterým účastníci pomáhali zachránit svět před hněvem Věčného krále, zastavit démona v ovládnutí světa a též poznali, že bohové, které znali, nejsou doopravdy žádní bohové, ale "pouze" zbytky z národa "Věčných", kteří zneužili svoji moc.
2022 - Hvězdný prachTábor pro mladší účastníky na téma Hvězdný prach proběhl ve dnech 2. 7. 2022 až 9. 7. 2022. Tento tábor vycházel jak ze stejnojmenné knihy od Neila Gaimana, tak z filmu, kde exceloval například Roberte de Niro v roli kapitána Shakespeara.
Účastníci spolu s hlavní postavou, mladíkem Tristanem, zažívali dobrodružství, plnili úkoly a procházeli příběhem. Vyzkoušeli si také pár, ve filmu či knize, nezmíněných věcí, jako například chytání blesků nebo rozveselování prince pomocí divadla.
2022 - Poselství Draic-kinů
Tábor pro starší účastníky na téma Poselství Draic-kinů proběhl ve dnech 13. 8. 2022 až 20. 8. 2022. Účastníci spolu s hlavní postavou, vysokoškolačkou April, odhalují tajemství Draic-kinů, a zachraňují dvě království, Arcadii a Stark, od vlády Chaosu. Tábor byl inspirován počítačovou hrou se zajímavým příběhem. Účastníci museli zapojit jak mozek, tak svaly. Měli několik příležitostí a dostatek prostoru zamyslet se také nad některými životními otázkami. Mohli si vyzkoušet, jak těžké je, se v mnoha lidech domluvit, nebo třeba porazit robota.
2021 - Dopis pro králeStát se rytířem nebylo v zemi krále Dagonauta nikdy snadné. Když však v průběhu poslední zkoušky přišel člověk v nouzi, vzaly za své všechny předsevzetí. Zprvu jednoduchý úkol předat vzkaz rytíři s bílým štítem se změnil v nebezpečnou cestu k vládci sousedního království s důležitým dopisem. V cestě budoucím rytířům stáli především rudí rytíři v čele se zákeřným Sluporem. Nutností tak bylo naučit se dopis nazpaměť, aby nemohl padnout do rukou nepříteli. Poslové nakonec vše zvládli a byli po zásluze pasováni na rytíře.
2021 - Strážci velrybích ostrovů
Vstup do císařské stráže nebyl zrovna povedený, neboť hned první den byla zabita císařovna. Postupem času stráže rozplétali nitky intrik. Když už si mysleli, že jsou u cíle, často zjistili, že se jedná pouze o loutku v rukou mocné čarodějnice Delilah. S pomocí několika přátel se podařilo zabránit jejímu kouzlu a život na ostrovech mohl probíhat zase poklidnějším tempem.
2020 - Brána časuSpolečně se svými přáteli Rickem, Jasonem a Julií jsme při prozkoumávání vily Argo, do které se dvojčata (Jason a Julie) právě přistěhovali, nalezli tajemné dveře, které nás přenesly do starého Egypta. Postupně skrze mnohé logické hádanky a úkoly se nám podařilo pomocí "brány času" odkrýt spletité nitky vedoucí až k odhalení pravé totožnosti zahradníka a záchraně jeho ženy.
2020 - Mýty mezi námi
S pohádkovými či spíše mýtickými postavami jsme se vydali do New Yorku, kde museli čelit nejen problémům uvnitř komunity, ale též se ubránit útokům Nepřítele, který je již před staletími vyhnal z jejich domoviny.
2019 - Sedmá věžV roli kamarádů Tala, vyvoleného oranžového řádu, se účastníci přenesli do velkého hradu se sedmi věžemi, kde obyvatelé dokáží ovládat magii skrytou v slunokamech. Tal se záhy dozvídá, že jeho otec zemřel na jedné z výprav pro císařovnu. Jelikož má velmi nemocnou matku, musí se pokusit získat prvotní slunokam. Po neúspěších s tetičkami i velmi náročným činem tělem respektive činem hudby Tal a jeho kamarádi zjistili, že někdo moc stojí o to, aby neuspěli. Pokusí se tedy prvotní slunokam získat z věže nad závojem.
Zde byli sražení dolů a pouze jejich strážné stíny (vedoucí), je zachytily před tvrdým nárazem na zem. Vyvolení se dostali do země ledovanů, kde poznali, že všechno na jejich zámku není v pořádku. Společně s ledovanskou dívkou Millou, Ebbittem a duchostíny hřmotných pastýřů se jim podařilo dostat se až k císařovně, od níž očekávali pomoc. Jejich zklamáni bylo velké, když se dozvěděli, že veškerou moc v království má Sharrakor - volný stín.
Účastníci se tedy vydali za ním, kde ho v poslední bitvě porazili.
2019 – Brány Skeldalu
Od roku 2009 se stalo poprové, že hlavním vedoucím nebyl Zdeněk, který si po dlouhé době vyzkoušel být opět u skupinky, a tak největší odpovědnost i tíha programového vedoucího zůstala po nucené absenci Káti Větrovcové, na bedrech Prófovi. Ten se svého úkolu zhostil velice dobře a se svým týmem připravil dobrodružství motivované stejnojmennou počítačovou hrou.
Účastníci doprovázeli čtveřici "hrdinů" na jejich nelehkém úkolu zjistit, co se děje na ostrově Skeldal. Postupně se dozvěděli, že je čeká nelehká cesta pro pět artefaktů, s jejichž pomocí mohou ukovat meč odplaty, který jediný zabrání příchodu démonů z dimenze Zohar na naši Zem.
Za zmínku stojí výborný herecký výkon Petra, který dokázal v roli celý tábor koktat (tedy kromě toho, kdy byl jako postava rozčílený) a jeho improvizovaná vsuvka dona Gizma. Skvěle mu sekundovali též ostatní hlavní postavy, které ztvárňovali Prófa (Vlaher), Lucka (Elvíra) a Čenda (Filip).
2018 - Legenda o KyrandiiV pohádkové zemi Kyrandii najednou mizí stromy. Zodpovědný je za to bývalý dvorní šašek Malcolm. Účastníci pomáhali Brandonovi, vnukovi Kallaka (vůdce Královských mystiků) na jeho dobrodružné cestě plné kouzel a kamenů. Společně museli rozluštit Kallakův dopis, poskládat květinu, opravit oltář, na radu sklerotického Darma sehnat rodné kameny, v noci projít nebezpečnou jeskyní, donést Zanthii vodu, vytvořit dárky pro Fauna a hlavně postavit se tváří v tvář Malcolmovi. Již se zdálo, že království je zachráněno, když v tom napadli ostrov piráti.
Nakonec se ukázalo, že Malcolm nebyl tak špatný a pomohl osvobodit Kyrandii a stal se králem.
2018 – Fallout
Táborový příběh volně kopíroval děj stejnojmenné počítačové hry. Důraz byl kladen na následky rozhodnutí, ale našlo se zde i dost prostoru pro zábavu a skvělé herecké výkony některých vedoucích. Nezapomenutelné bylo jistě setkání s Donem Gizmem, mutanty a nájezdníky.
2017 – Hraničářův učeň
Na červencovém táboře jsme v roce 2017 mohli vstoupit do příběhu Johna Flanagana Hraničářův učeň. Příběh se inspiroval prvními čtyřmi díly této knižní série.
Účastníci si nejdříve v roli sirotků a dětí, vybírajících si své budoucí povolání, vyzkoušeli, co všechno obnáší jednotlivé školy. V rytířské otestovali svoje reakce při boji v obklíčení, v diplomatické sestavovali mapu a učili se zvykům okolních států a nakonec v písařské zakusili náročnost psaní brkem.
Při večerní slavnosti vybírání po nich nakonec žádný mistr nesáhl, objevil se tam však tajemný hraničář Halt a ukázal baronu Araldovi listinu s důležitými informacemi. Liv, které se listina týkala nejvíce, požádala ostatní, aby zjistili, co je v ní napsáno. Všichni se museli proplížit kolem stráží, až se dostali k samotné listině, kde se však z ničeho nic zjevil Halt...
Ráno se všichni dozvěděli, že je právě hraničář Halt přijal do učení. Jednou z prvních činností, kromě rozeznání stop zvířat, bylo získání surovin a uvaření oběda na vodě. Odpoledne bylo věnováno procvičování střelby (ať již s lukem nebo jen míčky), rovnováhy a týmové spolupráce při chytání ryb.
Další den se všichni vydali na Hraničářský sněm. Podle mapy se měly všechny skupinky do určitého časového limitu dostat na místo sněmu. Dvě skupinky však místo těsně minuly a musely se poté vracet. Na sněmu se hraničářští učni dozvěděli, že se v království pohybují dvě velice nebezpečné nestvůry - Kalkary. Nakonec se je v náročném souboji v rozvalinách Gorlanu podařilo zneškodnit.
Na základě získání Morgarathových plánů na útok, rozhodl král vyslat poselství do Celtiky. Na cestu byli vybráni mladí hraničáři a k tomu potřebovali pořádné koně. Každá skupinka si vyrobila dva nádherné hraničářské koně (jednorožce) a naučila se jejich tajné slůvko.
Poté již vyrazili na cestu, kde potkali bandity, zachránili Evanlyn od smrti hladem, stavěli si přístřešek a setkali se se skupinkou warghalů, kteří si odvedli i jednoho zajatce. Ostatním tak nezbylo nic jiného, než je sledovat. Konečně zjistili, proč je Celtika tak vylidněná a na co tady dělají warghalové. Morgarath zde totiž stavěl most, který spojoval Celtiku přes Trhlinu s jeho vyhnanstvím v Deštných a temných horách. Evanlyn s Liv zabránili nejhoršímu a most zapálili, dostali se však do zajetí Skandijců, které si najal Morgarath.
Jak se Halt dozvěděl o zajetí Liv, chtěl ji jít hned hledat, nejdříve však musel s pomocí svých učňů a Horáce z bojové školy zabránit Morgarathovi v ovládnutí království. V epickém souboji byl nakonec Morgarath poražen Horácem.
Halt s Horácem a účastníky se příští den vydali na záchrannou misi. Od Eraka se dozvěděli, že Liv s Evanlyn padly do rukou Temudžajů. Osvobodit zajetce byl celkem těžký oříšek, ale nakonec se podařilo rozvázat všechny uzly a Temdžajům uniknout. Temudžajů však bylo více a bylo potřeba zjistit, kolik jich je. Po průzkumu okolí nastala fáze příprav na bitvu s Temudžaji. Hraničáři se zocelovali v taktice, spolupráci, rychlosti a přesnosti. Dokonce se jim podařilo odhalit i zrádce z řad skandijců.
V pátek pak nadešel čas na pořádnou taktickou bitvu, která všechny řádně vyčerpala, ale vedla ke kýženému cíle - Temudžajové odtáhli zpět do své vlasti. Král byl rád, že jeho dcera Kassandra (vydávala se za služebnou Evanlyn), všechno přežila a vrátila se domů, za což všechny náležitě pohostil.
2017 – Star Wars
V roce 2017 jsme na srpnovém táboře začali naše hvězdné dobrodružství na vesmírné lodi republiky Endar spire, která se právě ocitla pod palbou sithských lodí. Nezbylo nic jiného než v záchranných modulech opustit loď, dostat se na nejbližší planetu Taris a najít zde Bastilu Shan, rytířku Jedi, která tam také odletěla. Většina záchranných modulů dokázala rychle najít tu nejkratší cestu, jen ten žlutý musel nuceně přistát dál od plánovaného místa setkaní s důstojníkem Carthem Onasim, a přišel tak později.
V Tarisu jsme se z různých zdrojů dověděli, kde by mohla být Bastila, a také si vydělali nějaké kredity za zakázky či boj v aréně.
Účastníci se také seznámili s tím, jaké vlastnosti budou mít jednotlivé postavy a jak se budou vylepšovat.
Příběh plný zvratů a rozhodování, zda se přiklonit na temnou stranu síly se Sithy nebo se držet světlé strany a pomáhat rytířům Jedi, vyvrcholil velkou bitvou s Darth Malakem, vůdcem Sithů.
2016 – Ztracené dědictví
Tentokrát téma tábora čerpalo z knížek Dannyho Newmana pojednávajícím o městečku Mořičvíl a jeho podivných obyvatelích. Vždyť po právu bývá autor považován za českého Terryho Pratchetta. Však také tábor využil tohoto světa a jeho účastníci se mohli setkat s upírem posedlým vědou, ráznou hospodskou, dvojicí vynálezců hledajících dědečkův poklad a také s duchem Vilémem a hejkalem Cyrilem.
2016 – Zaklínač
Dílo polského spisovatele Andrzeje Sapkowského pojednávající o zaklínači Geraltovi je díky jeho počítačovému zpracování opět velmi populární. Nicméně příběh tábora se snažil držel knižní předlohy, konkrétně přinesl zjednodušený příběh knižní ságy Zaklínač. Účastníci se setkali s většinou hlavních postav a měli též možnost částečně určovat příběh díky svými volbami při samotném táboře. Pomáhali smířit Yennefer s Geraltem, naučili se základům etiky před vstupem na banket čarodějů. Snažili se setřást Dijkstrovy špehy, a několikrát se postavili Riencemu a Vilgefortzovi.
Oproti knihám jsme na táboře skončili nalezením Ciri a osvobozením Yennefer.
2015 – Příběhy Robina Hooda
Jako první byl opět tábor pořádaný Pod Templštýnem, který se nám za ty roky postupně posunul z druhého prázdninového týdne do prvního :-)
Týmu jedenácti vedoucích šéfoval Zdeněk Žanda a na starost jsme dostali 36 dětí. O tábor byl velký zájem, měli jsme i náhradníky.
Tentokrát nám jako legenda pro hlavní táborovou hru posloužily příběhy zbojníka ze Sherwoodu, Robina Hooda a jeho bandy. Děti jsme rozdělili do čtyř skupinek podle barev, jako rozlišovací znak jsme měli trička, která si děti samy mohly domalovat. Protože je náš tábor farní, měli jsme tu i nedělní mši svatou, kterou přijel odsloužit pan kaplan z Moravského Krumlova.
Děti čekal velmi pestrý program – vyrábění, malování triček, hraní divadla s vlastnoručně vyrobenými loutkami, koupání i hraní her ve vodě, výlet na zříceninu hradu i běhací hry na hřišti. Samozřejmě nesměla chybět ani noční hra.
Tak doufáme, že jste si tábor užili tak, jako my a těšíme se na příští rok!
2015 – Pán Času
Srpnový tábor byl tentokrát inspirován kultovním seriálem Doctor Who. Objevily se v něm dvě tématické linie: záchrana světa před Daleky a doktorův život v osamění.
Již po cestě na tábořiště nacházeli účastníci vzkazy od Doktora, který se nedopatřením dostal bez své Tardis, do minulosti. Doktor je varoval před monstry, kterým se říkám Plačící andělé. S těmi se po ubytování také setkali při pokusu získat klíč k Tardis. To se nakonec podařilo a účastníci pomohli Doktorovi získat zpět jeho vesmírnou loď. Tím však vše pouze začalo...
Účastníci nakonec společně s Doktorem procestovali několik planet. Setkali se s hodnými, ale i zlými obyvateli vesmíru. Promluvili si s tajemnou Tváří dvou a nalezli Doktorovu dceru. V závěru se jim podařilo odvrátit záhubu světa poražením Daleků.
2014 – Poslední z řádu Kai
Tento rok jsme podstatně změnili tým vedoucích, nicméně to neubralo na jejich kvalitě.
Počátkem července jsme se tak mohli vydat ve stopách Lone Wolfa a pomoci zachránit jeho zemi Sommerlund před obsazením Temnými pány. Pomocí vzácného Slunečního meče za spolupráce všech účastníků tábora se nakonec v závěrečné bitvě podařilo zahnat Zagarnu, který následkem prochlazení z náhlého prudkého deště potupně zahynul.
2014 – Stíny nad Kamelotem
Na srpnovém táboře ožila legenda o Artušovi, který se svými rytíři kulatého stolu udolal všechny nepřátele ohrožující jeho říši a mohl se usadit se svou milovanou Guinevrou.
Z hrdinských činů, které rytíři zvládli, stojí za zmínku zejména jejich putování za Svatým grálem a Svatou vodou, která pomohla králi překonat otravu způsobenou ostřím Černého rytíře.
2013 – Proroctví
Také v tomto roce jsme pořádali dva tábory. První z nich byl již tradičně červencový. Tým vedoucích se nepatrně změnil, přidali se k nám naši kamarádi z Třebíče, protože se pomalu ale jistě dostáváme do produktivního věku a někteří z nás již museli být v práci. Nicméně naším hlavním vedoucím je pořád Zdeněk Žanda a duchovní podporou je p. František Nechvátal.
Jako vzor pro naši velkou táborovou hru posloužila česká desková hra Proroctví a její hlavní příběh. A protože Proroctví má také krásný úvod do děje, rozhodli jsme se ho zfilmovat. Jak se nám to povedlo, můžete posoudit sami.
Celkem jsme měli na starosti 36 dětí, které jsme rozdělili do čtyř skupinek (tyrkysoví, červení, zelení a fialoví). Jako rozlišovací znamení jsme si poprvé nechali natisknout trička s logem našeho tábora, které výborně navrhla vedoucí Terka Jirků.
Také počasí nám vyšlo nádherně, na táboře jsme zažili jen jednu velkou bouřku, kterou ale všichni prospali. :-)
Protože se celý tábor odehrával ve fantasy světě, hodně jsme si vyhráli s kostýmy a barvičkami na obličej. Děti tak mohly potkat opravdového draka, nekromanta, noční elfy, baziliška, lesního lovce, dryádu a spousty dalších. Poprvé za několik let jsme zase do programu zapojili večerní chvály s písničkou, čteným příběhem, krátkou promluvou pana faráře a společnou modlitbou.
Doufám, že se tábor všem líbil, a příští rok se budeme těšit na viděnou. ;-)
2013 – Gothic
Náš srpnový tábor jsme pojmenovali také po hře, tentokrát počítačové. Gothic má stejně jako spousta dalších herních sérií svůj svět, ve kterém se odehrává jeho příběh. Tak jsme se nechali inspirovat dějem přímo ze hry, který jsme si nepatrně pozměnili k obrazu svému.
Děti jsme si rozdělili do čtyř skupinek, které jsme rozlišili barevnými náramky. Naši účastníci se hned na začátku tábora stali kurýry mágů ohně, kteří je poslali do Magické bariéry s dopisem k doručení. Než však dopis mohl být doručen, musely skupinky překonat různá úskalí, setkaly se poté i s mágy vody, guru z bažinového tábora a nakonec i se Spáčem, který byl nezapomenutelný (Petr v autě). Nakonec se podařilo přemoci zlé síly a dobro zvítězilo.
Celý tábor bylo úmorné teplo a tak jsme často zařazovali vodní bitvy nebo koupání a při té příležitosti i stavění hráze v řece. Také jsme si udělali půldenní výlet Přírodním parkem Střední Pojihlaví (ve kterém také táboříme) a prozkoumali i Přírodní rezervaci Velká skála.
Pro nejednoho z nás pak bylo zážitkem spaní pod širým nebem na louce, nebo vaření bramborového guláše v kotlíku na ohni.
Tak skončil další z řady našich táborů, a my doufáme, že s námi pojedete i za rok.
2012 – Trosečník
Inspirováni filmem Trosečník s Tomem Hanksem v hlavní roli jsme se dostali na téměř pustý ostrov a prožili zde několik dobrodružství. Co se tam dělo se můžete dočíst v deníku jedné z vedoucích.
2012 – Poselství Draic-kinů
Náš druhý tábor se jmenoval Poselství Draic-kinů. Tým vedoucích se - až na několik výjimek - liší ve složení od týmu prvního tábora. Hlavního vedoucího máme stejného (Zdeněk Žanda).
Na tomto táboře bylo o něco méně dětí než na prvním turnusu. To nám nevadilo, ale naopak, vyhovovalo. Průměrný věk byl vyšší, a to bylo jen dobře - tento tábor jsme totiž měli zaměřený na příběh daleko víc, než Trosečníka. Všechny hry, co se hrály, byly pevně svázány s dějovou linkou tábora, příběhem opět děti procházely ve skupinkách (Červení, Zelení, Modří, Oranžoví). Jako rozpoznávací znamení jsme dětem dali šátky v barvě skupinky s namalovaným drakem. Ostatně všechno na tomto táboře se točilo kolem draků...
Na tomto táboře jsme také daleko víc využívali kostýmy. Dali jsme si pravidlo, že každá postava bude mít jeden kostým, aby si je děti nepletly (protože jich tam bylo poměrně dost). Skoro po každé hře nebo herním bloku následovala scénka, nebo pokračování příběhu s herními postavami. Děti se také mohly interaktivně účastnit scének, mluvit s postavami, ptát se jich a podobně. Také měly možnost samy přicházet na to, kam se mají vydat dál, a nebo jak řešit některé problémy během příběhu. (Musím říct, že některé herecké výkony vedoucích byly opravdu obdivuhodné). Celá organizace proto pro nás byla poměrně náročná (vzájemné navázání her, časový rozvrh, převlékání kostýmů, chystání rekvizit - z větší části před táborem...).
Věkový průměr instruktorského týmu byl taktéž o něco vyšší, než na Trosečníkovi. Myslím, že jak děti, tak i my jsme si během celého tábora zažili mnoho vtipných a radostných chvilek.
Celotáborová hra byla tentokrát na motivy počítečové hry The Longest Journey, která má velmi silný příběh. Našemu táboru dodal jiný rozměr i fakt, že se cestovalo mezi dvěma světy. Aby všichni účastníci pochopili příběh, a to, kde se zrovna teď nacházejí, tak je hlavní postava - April - provázela a kladla jim zjišťovací otázky a prováděla vždy zpětnou vazbu. Účastníci také dostávali během tábora vytištěné deníky, kde bylo vždy shrnuté dění předešlého dne.
Děti se v průběhu děje setkaly s řadou postav - jak s lidmi (April, Corzéz, Brian Westhouse, Jacob McAllen), tak s různými fantasticými tvory (Maerumové, Dřeváci, Quaman, Abnaxus) nebo se zvířaty (Vrána). Samozřejmě také plnily různé úkoly, za které se jim započítávaly body do celotáborové hry. Na konci tábora bylo pak slavnostní vyhodnocení a rozdání cen.
Na tomto táboře bylo o něco méně dětí než na prvním turnusu. To nám nevadilo, ale naopak, vyhovovalo. Průměrný věk byl vyšší, a to bylo jen dobře - tento tábor jsme totiž měli zaměřený na příběh daleko víc, než Trosečníka. Všechny hry, co se hrály, byly pevně svázány s dějovou linkou tábora, příběhem opět děti procházely ve skupinkách (Červení, Zelení, Modří, Oranžoví). Jako rozpoznávací znamení jsme dětem dali šátky v barvě skupinky s namalovaným drakem. Ostatně všechno na tomto táboře se točilo kolem draků...
Na tomto táboře jsme také daleko víc využívali kostýmy. Dali jsme si pravidlo, že každá postava bude mít jeden kostým, aby si je děti nepletly (protože jich tam bylo poměrně dost). Skoro po každé hře nebo herním bloku následovala scénka, nebo pokračování příběhu s herními postavami. Děti se také mohly interaktivně účastnit scének, mluvit s postavami, ptát se jich a podobně. Také měly možnost samy přicházet na to, kam se mají vydat dál, a nebo jak řešit některé problémy během příběhu. (Musím říct, že některé herecké výkony vedoucích byly opravdu obdivuhodné). Celá organizace proto pro nás byla poměrně náročná (vzájemné navázání her, časový rozvrh, převlékání kostýmů, chystání rekvizit - z větší části před táborem...).
Věkový průměr instruktorského týmu byl taktéž o něco vyšší, než na Trosečníkovi. Myslím, že jak děti, tak i my jsme si během celého tábora zažili mnoho vtipných a radostných chvilek.
Celotáborová hra byla tentokrát na motivy počítečové hry The Longest Journey, která má velmi silný příběh. Našemu táboru dodal jiný rozměr i fakt, že se cestovalo mezi dvěma světy. Aby všichni účastníci pochopili příběh, a to, kde se zrovna teď nacházejí, tak je hlavní postava - April - provázela a kladla jim zjišťovací otázky a prováděla vždy zpětnou vazbu. Účastníci také dostávali během tábora vytištěné deníky, kde bylo vždy shrnuté dění předešlého dne.
Děti se v průběhu děje setkaly s řadou postav - jak s lidmi (April, Corzéz, Brian Westhouse, Jacob McAllen), tak s různými fantasticými tvory (Maerumové, Dřeváci, Quaman, Abnaxus) nebo se zvířaty (Vrána). Samozřejmě také plnily různé úkoly, za které se jim započítávaly body do celotáborové hry. Na konci tábora bylo pak slavnostní vyhodnocení a rozdání cen.
2011 – Indiana Jones a ztracená Atlantida
V roce 2011 jsme se vydali společně s doktorem Jonesem pátrat po zmizelém světadílu - Atlantidě. Museli jsme se tam dostat dříve než němečtí nacisté, kterým šlo jen o využití orichalca, kovu, který se zde nacházel, na ovládnutí světa.
2011 – Stíny Templářů
Cestovní kancelář Halahoj nám slibovala prohlídku pařížských památek, ale tento zájezd za historií byl záhy narušen, když jsem se šel občerstvit do jedné kavárny. Nějaký klaun ji vyhodil do povětří. Jen tak tak jsem z toho vyvázl živý. Věci potom vzaly rychlý spád. Vyšetřování policie nikam nevedlo, tak jsme se do případu pustili společně s ostatními turisty. Navíc jsme potkali půvabnou novinářku Nico, která nám prozradila nějaké souvislosti k této události. Pátrání nás zavedlo přes Irsko, Sýrii, Španělsko až do Anglie, na stopu samozvaných "Templářů", kteří však s ideály těchto rytířů neměli vůbec nic společného. Nakonec se nám i s trochou štěstí podařilo překazit jejich rituál, kterým měli získat mocnou zbraň, s níž chtěli ovládnout svět.
2010 – Ostrov pokladů
Námětem celotáborové hry byla jak jinak mapa s pokladem, který ukryl kapitán Flint na nějakém neznámém ostrově. První setkání s piráty proběhlo již v pátek večer a vypadalo celkem hrozivě, ale nakonec díky velkorysosti hraběnky Střelené, která nás vzala pod svoji ochrannou ruku, jsme mohli všichni v klidu spát. Tak velkou výpravu za bohatstvím předcházely přiměřené přípravy, a proto si účastníci, kterých bylo 36, museli vyzkoušet, co obnáší různá povolání. Jak ošetřit či utěšit zraněného, dokázat všechny zásoby narovnat na loď, rozpoznat cizokrajnou faunu...
Zvláště vypečená byla také hra s nemocemi, které si dělaly zálusk na nebohé účastníky.... Takovou Žlutou horečku, Kurději či Ledvinové kameny, bych opravdu nechtěl potkat.
Mimo jiné jsme také chytali ryby, tedy jen ty papírové, stavěli obydlí, loďky, hráli scénky (zvláště nezapomenutelný byl Robin a Vojtovy kalhoty...) a jinak úsměvně využívali hezkého počasí na Templáku.
Na závěr všechny skupinky nalezly i něco z toho pokladu, i když je pravda, že některé to hledaní dost bolelo, viď Šimone :-).
2009 – Cesta kolem světa za 80 dní
Po roce táborového půstu se podařilo dát dohromady tým mladých lidí, kteří se nebáli vzít si na starosti 32 dětí. Pro všechny vedoucí to byla jistě zkouška ohněm, ale myslím si, že byla celkem zdařilá. Celý tábor se odvíjel od úspěšného animovaného seriálu Willy Fog a cesta kolem světa za 80 dní, jehož předlohou se stala knížka známého francouzského spisovatele Julese Verna.
Jak již samotný název napovídá, čtyři skupinky členů anglického Klubu ztracené podkolenky se vsadily, že dokáží objet svět za 80 dní. Přestože měly podporu Willyho Foga i jeho přátel, tak to nebylo vůbec jednoduché. Vlaky ani lodě nebyly v těch dobách moc spolehlivé, navíc spousta věcí závisela i na počasí, a tak byla každá vteřinka drahá, což poznali účastníci při závěrečném dobíhání do Klubu.
Po cestě ještě stihli zachránit spanilou princeznu Romy, vybudovali nádherné monumenty, spravovali řetěz u kotvy, luštili egyptské hieroglyfy či hledali princezniny příbuzné nebo nějaký ten svetřík pro promrzlého Čika...
Zkrátka tábor přinesl spoustu nádherných zážitků jak vedoucím, tak i dětem a proto se většina vedoucích rozhodla v pořádání táborů pokračovat...
Jak již samotný název napovídá, čtyři skupinky členů anglického Klubu ztracené podkolenky se vsadily, že dokáží objet svět za 80 dní. Přestože měly podporu Willyho Foga i jeho přátel, tak to nebylo vůbec jednoduché. Vlaky ani lodě nebyly v těch dobách moc spolehlivé, navíc spousta věcí závisela i na počasí, a tak byla každá vteřinka drahá, což poznali účastníci při závěrečném dobíhání do Klubu.
Po cestě ještě stihli zachránit spanilou princeznu Romy, vybudovali nádherné monumenty, spravovali řetěz u kotvy, luštili egyptské hieroglyfy či hledali princezniny příbuzné nebo nějaký ten svetřík pro promrzlého Čika...
Zkrátka tábor přinesl spoustu nádherných zážitků jak vedoucím, tak i dětem a proto se většina vedoucích rozhodla v pořádání táborů pokračovat...
2007 – Království písniček 2 (z deníku účastnice)
1. den
Musela jsem vstávat v osm. A sbalit si. Pak jsme ještě udělaly oběd (mamča má službu), chvíli jsem šla na PC a pak mě na třetí šla Zuzki s Myškou vyprovodit na nádraží. A jelo se. Nejdřív se tam rozdělily chatky a na večeři byly párky opečené – takže táborák. Hrály se seznamovací hry a pak za námi přišel král země písniček Jan (David) (na chůdách) a řekl, že zlý černokněžník ZABABA zaklel jeho zemi a my ji musíme osvobodit. Máme prý zajít za babicí Květnicí. Ta nám řekne víc. Potom se šlo do hajan (do SPACÁKOVAN).
2. den
Na snídani byly namazané chleby. Pak se rozdělovalo do SKUPIN. Každý dostal tričko a udělal si na ně šablony. Pak se to nastříkalo sprejem v barvě skupiny (ČERVENÁ, MODRÁ, ZELENÁ). Pak byl oběd. Po obědě byl polední klid a mohlo se jít do řeky. Pak se šlo za skřítky, kteří měli úkoly, abychom mohli jít za BABICÍ KVĚTNICÍ. Jeden z nich bylo i počítání příkladu. Pak byla večeře. Za tmy se pak šlo za BABICÍ. (David – opět). Museli jsme jí ukázat splněné úkoly a ona nám řekla, že se království dělí na různé země a poslala nás do Zlaté země. Pak už se šlo spát.
3. den
ROZCVIČKA – po snídani jsme měli vyrábět košťata, abychom mohli doletět za Malou Čarodějnicí. Ještě před obědem jsme letěli. Trasa byla označena čísly a plnily se úkoly a sbíraly se písmena na šifrovaný vzkaz. Když jsme doletěli, hrálo se MĚSTEČKO PALERMO, a MINCE.
Odpoledne začalo kapat a šli jsme sbírat zlaté šutry pro krále Zlatého království (Zdenek). Šutry hlídali ZLATOSTŘEŽNÍCI. (Ivona, Jitka, David). Pak jsme s valounkama šli za králem. Dal nám kousky ZABABY. To už se celkem dost rozpršelo. Hrály se hry pod střechou a přijela ANIČKA a SLÁVIK! Pak se šla hrát TICHÁ POŠTA. Byla to děsná sranda. Vyšlo nám např. z AUTODROM – CINKBEL. Z DIVOKÉ PRASE – NEW YORK JE PRASE, z PAVUČINA – POMOČENÁ… atd… A pak ještě ŽOLÍK se třema paklama karet. Pak se šlo spát, už bylo dost pozdě.
4. den
Dneska vedl rozcvičku Libor a Luboš. Pak snídaně.
V šifře, co jsme vyluštili na košťatech, jsme měli, že musíme vyrobit dárek pro MALOU ČARODĚJNICI. (Krmítko pro havrana, ženich, přenosný záchod.) Moc se jí ty dárky líbily. Odpoledne jdeme za včelkou MÁJOU do medového království.
Museli jsme na čas luštit vzkaz a najít strom Chlapákovník. Nakonec i samotnou včelku (byl to malý obrázek) a i skleničku medu. Když jsme se vrátili, jdem do řeky a stavíme hráz.
Pak hrajeme KATÁNYHO, bengbington, chodíme na chůdách a ještě PING PONK. A pak PŘEHAZKU.
Od osmé je diskotéka a pak se jde podle věku do království věčné tmy (tři skupiny).
My zůstali nakonec. Museli jsme se u 5-ti svíček učit básničku a na konci ji říct.
Asi v 00:00 jsme skončili.
5. den
Dneska to bylo bez ROZCVIČKY! Nejen proto, že moc pršelo, ale i pro včerejší program do noci. Tak nás „zahnali“ do jídelny a zpívalo se. Pak se šlo do SLEPÉHO KRÁLOVSTVÍ. Spočívalo to v tom, že se všem kromě mě zavázaly oči (já jsem navigátor) a šlo se překážkovou trasou kolem celého tábora. Nám to trvalo asi 45 minut. Celou tu dobu jsem mluvila jenom já. To byl můj dosud nejdelší projev. Pak, když se vystřídaly všechny skupiny, byl oběd a pak VOLNO.
Zase jsme hráli moc her ŽOLÍKA (s panem farářem) a všechno možný. Ze všeho nejvíc se mě se Slávikem líbí chodit na chůdách. Škoda, že jsou jen jedny tak velké. Odpoledne jdeme do MRAVENČÍHO KRÁLOVSTVÍ. Tam jsme se dozvěděli, že máme postavit obyvatelům tohoto království domeček (-čky). Večer jsem já a Ivona asi 3 hodiny zpívaly. Pak byly večerní chvály a zpívalo se.
Pak sprcha a do SPACÁKU.
6. den
Ráno se šly dělat domky pro mravence. My jsme ho postavili na mechu. Taky jsme to potom vyhráli!!!!!!!!!!!!!!
Pak (před obědem) byl výlet do VESELÉ ZEMĚ. Tentokrát se vedoucí hodně vyřádili:
Luboš dostal pusu od Davida!
Pak byl oběd. Po obědě bylo VODNÍ KRÁLOVSTVÍ.
Nejdřív bylo trefování z řeky do obruče pod mostem. Pak bylo za úkol postavit mohylu ze šutrů v řece. (nejvyšší)
Pak se dohrával PING PONK turnaj. A po večeři byl VOLEJBAL turnaj VEDOUCÍ vs. my (Ota, Luban, Renča, Libor, Michal a já). Skoro jsme vyhráli. Nakonec DISKO DO 11 hodin. Pak sprcha. ČAU
7. den
Ráno měl Standa rozcvičku na „BUZERPLACU“.
Po snídani bylo malování HRADU a PODHRADÍ (pastelkama).
Mezi tím bylo i LESNÍ KRÁLOVSTVÍ. Byly 3 úkoly:
- poznat rostliny z herbáře
- donést nejrychleji živočicha z lesa
- sníst ve skupince nejrychleji 3 dcl lesního medu.
Pak skládáme puclíky (které jsme dostávali za království) se Zababem. Na druhé straně je vzkaz. Máme hledat tam, kde je energie. Nakonec pod stolem v jídelně. Další vzkaz nás navedl na šutry pod mostem. Tam bylo zaklínadlo pro Zababovi. Zazpívat CHVÁLÍM TĚ ZEMĚ MÁ. Pak byl oběd. Po obědě bylo PŘEKVÁPKO. Přijeli lidi z KG s lanama! (CIF, ANDREA, VAŠEK CH. A KAREL.) Nachystali nízké lávky. Taky nám ukázali VEVERKOVÁNÍ. Pak jsem já a Slávek stavěli se Zdenkem hráz. Je o pěkný kus větší. Pak byl zase táborák. Říkali se i Andělíčci. Nakonec MODŘÍ VYHRÁLI!! Dostali jsme ceny a byla zase diskotéka.
HLÁŠKY TÝDNE:
Otík: „Stano!“ (volal takhle na Standu)
Helča (na Otu): „Jestli máš ňakej sval, tak vylez!“
Dan, Věra: „HAYQAN!“
8. den
Poslední dopoledne v táboře. Jsme hned ráno sbalení a po snídani jdeme pryč. Asi v deset jsme v Hrotovicích.
Musela jsem vstávat v osm. A sbalit si. Pak jsme ještě udělaly oběd (mamča má službu), chvíli jsem šla na PC a pak mě na třetí šla Zuzki s Myškou vyprovodit na nádraží. A jelo se. Nejdřív se tam rozdělily chatky a na večeři byly párky opečené – takže táborák. Hrály se seznamovací hry a pak za námi přišel král země písniček Jan (David) (na chůdách) a řekl, že zlý černokněžník ZABABA zaklel jeho zemi a my ji musíme osvobodit. Máme prý zajít za babicí Květnicí. Ta nám řekne víc. Potom se šlo do hajan (do SPACÁKOVAN).
2. den
Na snídani byly namazané chleby. Pak se rozdělovalo do SKUPIN. Každý dostal tričko a udělal si na ně šablony. Pak se to nastříkalo sprejem v barvě skupiny (ČERVENÁ, MODRÁ, ZELENÁ). Pak byl oběd. Po obědě byl polední klid a mohlo se jít do řeky. Pak se šlo za skřítky, kteří měli úkoly, abychom mohli jít za BABICÍ KVĚTNICÍ. Jeden z nich bylo i počítání příkladu. Pak byla večeře. Za tmy se pak šlo za BABICÍ. (David – opět). Museli jsme jí ukázat splněné úkoly a ona nám řekla, že se království dělí na různé země a poslala nás do Zlaté země. Pak už se šlo spát.
3. den
ROZCVIČKA – po snídani jsme měli vyrábět košťata, abychom mohli doletět za Malou Čarodějnicí. Ještě před obědem jsme letěli. Trasa byla označena čísly a plnily se úkoly a sbíraly se písmena na šifrovaný vzkaz. Když jsme doletěli, hrálo se MĚSTEČKO PALERMO, a MINCE.
Odpoledne začalo kapat a šli jsme sbírat zlaté šutry pro krále Zlatého království (Zdenek). Šutry hlídali ZLATOSTŘEŽNÍCI. (Ivona, Jitka, David). Pak jsme s valounkama šli za králem. Dal nám kousky ZABABY. To už se celkem dost rozpršelo. Hrály se hry pod střechou a přijela ANIČKA a SLÁVIK! Pak se šla hrát TICHÁ POŠTA. Byla to děsná sranda. Vyšlo nám např. z AUTODROM – CINKBEL. Z DIVOKÉ PRASE – NEW YORK JE PRASE, z PAVUČINA – POMOČENÁ… atd… A pak ještě ŽOLÍK se třema paklama karet. Pak se šlo spát, už bylo dost pozdě.
4. den
Dneska vedl rozcvičku Libor a Luboš. Pak snídaně.
V šifře, co jsme vyluštili na košťatech, jsme měli, že musíme vyrobit dárek pro MALOU ČARODĚJNICI. (Krmítko pro havrana, ženich, přenosný záchod.) Moc se jí ty dárky líbily. Odpoledne jdeme za včelkou MÁJOU do medového království.
Museli jsme na čas luštit vzkaz a najít strom Chlapákovník. Nakonec i samotnou včelku (byl to malý obrázek) a i skleničku medu. Když jsme se vrátili, jdem do řeky a stavíme hráz.
Pak hrajeme KATÁNYHO, bengbington, chodíme na chůdách a ještě PING PONK. A pak PŘEHAZKU.
Od osmé je diskotéka a pak se jde podle věku do království věčné tmy (tři skupiny).
My zůstali nakonec. Museli jsme se u 5-ti svíček učit básničku a na konci ji říct.
Asi v 00:00 jsme skončili.
5. den
Dneska to bylo bez ROZCVIČKY! Nejen proto, že moc pršelo, ale i pro včerejší program do noci. Tak nás „zahnali“ do jídelny a zpívalo se. Pak se šlo do SLEPÉHO KRÁLOVSTVÍ. Spočívalo to v tom, že se všem kromě mě zavázaly oči (já jsem navigátor) a šlo se překážkovou trasou kolem celého tábora. Nám to trvalo asi 45 minut. Celou tu dobu jsem mluvila jenom já. To byl můj dosud nejdelší projev. Pak, když se vystřídaly všechny skupiny, byl oběd a pak VOLNO.
Zase jsme hráli moc her ŽOLÍKA (s panem farářem) a všechno možný. Ze všeho nejvíc se mě se Slávikem líbí chodit na chůdách. Škoda, že jsou jen jedny tak velké. Odpoledne jdeme do MRAVENČÍHO KRÁLOVSTVÍ. Tam jsme se dozvěděli, že máme postavit obyvatelům tohoto království domeček (-čky). Večer jsem já a Ivona asi 3 hodiny zpívaly. Pak byly večerní chvály a zpívalo se.
Pak sprcha a do SPACÁKU.
6. den
Ráno se šly dělat domky pro mravence. My jsme ho postavili na mechu. Taky jsme to potom vyhráli!!!!!!!!!!!!!!
Pak (před obědem) byl výlet do VESELÉ ZEMĚ. Tentokrát se vedoucí hodně vyřádili:
| Kdo | co | úkol |
| JITKA | mimino | přebalit, nakrmit… |
| STANDA | BOB a BOBEK | točit se kolem chůdy |
| ZDENĚK | PAT (n. MAT) | pomoct mu spravit vozejk |
| VĚRA | ŠIROKÝ | nezasmát se |
| DAVID | PRINCEZNA, KT. RÁČKUJE | Nechat se od ní políbit a vzít si ji za ženu |
| IVONA | SLEPICE | zazpívat a vzít si bonbóny |
Luboš dostal pusu od Davida!
Pak byl oběd. Po obědě bylo VODNÍ KRÁLOVSTVÍ.
Nejdřív bylo trefování z řeky do obruče pod mostem. Pak bylo za úkol postavit mohylu ze šutrů v řece. (nejvyšší)
Pak se dohrával PING PONK turnaj. A po večeři byl VOLEJBAL turnaj VEDOUCÍ vs. my (Ota, Luban, Renča, Libor, Michal a já). Skoro jsme vyhráli. Nakonec DISKO DO 11 hodin. Pak sprcha. ČAU
7. den
Ráno měl Standa rozcvičku na „BUZERPLACU“.
Po snídani bylo malování HRADU a PODHRADÍ (pastelkama).
Mezi tím bylo i LESNÍ KRÁLOVSTVÍ. Byly 3 úkoly:
- poznat rostliny z herbáře
- donést nejrychleji živočicha z lesa
- sníst ve skupince nejrychleji 3 dcl lesního medu.
Pak skládáme puclíky (které jsme dostávali za království) se Zababem. Na druhé straně je vzkaz. Máme hledat tam, kde je energie. Nakonec pod stolem v jídelně. Další vzkaz nás navedl na šutry pod mostem. Tam bylo zaklínadlo pro Zababovi. Zazpívat CHVÁLÍM TĚ ZEMĚ MÁ. Pak byl oběd. Po obědě bylo PŘEKVÁPKO. Přijeli lidi z KG s lanama! (CIF, ANDREA, VAŠEK CH. A KAREL.) Nachystali nízké lávky. Taky nám ukázali VEVERKOVÁNÍ. Pak jsem já a Slávek stavěli se Zdenkem hráz. Je o pěkný kus větší. Pak byl zase táborák. Říkali se i Andělíčci. Nakonec MODŘÍ VYHRÁLI!! Dostali jsme ceny a byla zase diskotéka.
HLÁŠKY TÝDNE:
Otík: „Stano!“ (volal takhle na Standu)
Helča (na Otu): „Jestli máš ňakej sval, tak vylez!“
Dan, Věra: „HAYQAN!“
8. den
Poslední dopoledne v táboře. Jsme hned ráno sbalení a po snídani jdeme pryč. Asi v deset jsme v Hrotovicích.
2004 – Stroj času
Celý tábor se přesunul na Zouvalku k Brněnské přehradě a také změnil hlavního vedoucího. Na tento post letos (a pro další roky taktéž) nastoupil Standa Hadraba. Bydleli jsme ve stanech s podsadou, což některé, zvyklé na luxus postelí pod střechou z Osové Bitýšky, odradilo. Podstatně se změnil i organizátorský tým, ale p. František Nechvátal jel s námi i tento rok.
Táborová hra pokračovala tam, kde minulá skončila. Přijel k nám král Jan a řekl, že po Zababovi našel nějaký stroj, a neví, co s ním, takže nám ho nechá. V zápětí jsme se octli v úplně jiném čase a zemi. Král Jan nám tu nechal stroj času.
Procházeli jsme různými zeměmi a časem a plnili úkoly s tou zemí spojené. Dostali jsme se například do Irska, kde jsme pro keltského druida vyráběli zlatý srp a sháněli různé přísady do lektvarů, nebo jsme navštívili Finské království...
V každé zemi jsme za splněný úkol získali ztracenou součástku ze stroje a pomalu jsme ho skládali dohromady, abychom se mohli vrátit zpět do naší reality.
Povedlo se a tak jsme si mohli poslední den sbalit věci a odjet domů.
Táborová hra pokračovala tam, kde minulá skončila. Přijel k nám král Jan a řekl, že po Zababovi našel nějaký stroj, a neví, co s ním, takže nám ho nechá. V zápětí jsme se octli v úplně jiném čase a zemi. Král Jan nám tu nechal stroj času.
Procházeli jsme různými zeměmi a časem a plnili úkoly s tou zemí spojené. Dostali jsme se například do Irska, kde jsme pro keltského druida vyráběli zlatý srp a sháněli různé přísady do lektvarů, nebo jsme navštívili Finské království...
V každé zemi jsme za splněný úkol získali ztracenou součástku ze stroje a pomalu jsme ho skládali dohromady, abychom se mohli vrátit zpět do naší reality.
Povedlo se a tak jsme si mohli poslední den sbalit věci a odjet domů.
2003 – Království písniček
Tábor se konal opět v Osové Bitýšce a byl daleko větší, než ten minulý. Z účastníků jsme vytvořili pět skupinek (označených šátkem na: červené, modré, zelené – žabičky, fialové a hnědé), každá zhruba po deseti lidech a ještě k tomu k nim přibyli naši milí organizátoři. Hlavní vedoucí byla Lída Nováková a pana faráře Mikulu vystřídal p. František Nechvátal.
Tentokrát jsme měli velkou táborovou hru s názvem Království písniček. Tohle hodné a mírumilovné království obsadil a ovládl zlý černokněžník ZABABA. Naším úkolem bylo osvobodit celou zemi kousek po kousku. Navštívili jsme třeba Království věčné tmy, Mravenčí království nebo Zlaté království (tam jsme museli bojovat proti zlatostřežníkům). Také jsme navštívili čarodějnici Lóóóru, kterou úžasně ztvárnil Honza Homola, a věnovali jí naše dary.
Za pomocí zpěvníků, které jsme dostali, jsme se měli ke každému království naučit jednu písničku.
Jeden den jsme se dokonce vydali na výlet do Budišova na zámek. Byla tam velmi zajímavá expozice vycpaných zvířat. V zámecké zahradě nás potom čekal zázračný strom chlapákovník.
Po osvobození celého království jsme byli všichni pasováni na rytíře a dostali jsme diplomy. Samotný král Jan nám přijel poděkovat a byl moc rád, že jsme zneškodnili zlého Zababu.
Tentokrát jsme měli velkou táborovou hru s názvem Království písniček. Tohle hodné a mírumilovné království obsadil a ovládl zlý černokněžník ZABABA. Naším úkolem bylo osvobodit celou zemi kousek po kousku. Navštívili jsme třeba Království věčné tmy, Mravenčí království nebo Zlaté království (tam jsme museli bojovat proti zlatostřežníkům). Také jsme navštívili čarodějnici Lóóóru, kterou úžasně ztvárnil Honza Homola, a věnovali jí naše dary.
Za pomocí zpěvníků, které jsme dostali, jsme se měli ke každému království naučit jednu písničku.
Jeden den jsme se dokonce vydali na výlet do Budišova na zámek. Byla tam velmi zajímavá expozice vycpaných zvířat. V zámecké zahradě nás potom čekal zázračný strom chlapákovník.
Po osvobození celého království jsme byli všichni pasováni na rytíře a dostali jsme diplomy. Samotný král Jan nám přijel poděkovat a byl moc rád, že jsme zneškodnili zlého Zababu.
2002
V tomto roce jsme se vydali do Osové Bitýšky na místní faru, která nám vytvořila příjemné zázemí pro náš tábor. Ten měl tehdy kolem 35 účastníků a tak jsme kromě postelí v pokojích fary obsadili i chatky venku. Z vedoucích, které jsme na dalších táborech už neměli šanci potkat, tam byli: Bohouš Potůček, Martin Pachr, naše duchovní podpora pan farář Mikula a Olga, která se všem na tričko podepisovala třemi křížky (také díky tomu si již nyní nemohu vzpomenout, jaké měla příjmení.).
Ti, kdo s námi jeli, si jistě pamatují, že naše zdravotnice musela být tento rok v neustálé pohotovosti, zvláště pokud jsme začali hrát turnaj v některé z našich oblíbených her – basketbal, fotbal, volejbal... Téměř polovina účastníků totiž byla tak šikovná, že si během těchto činností nějakým způsobem pochroumala tělo od naraženin počínaje a vyvrácením prstů (i několika naráz) či vymknutým kotníkem konče.
Nevím přesně, ale nejspíš jsme neměli žádnou táborovou hru, co by se táhla celým táborem.. Prostě jsme hráli od všeho trochu a užívali jsme si to.
Například jsme si vyzkoušeli, jak se musel cítit dědeček, který ve známé pohádce dostal za záchranu života od kupce zlato a než přišel domů vyměnil ho postupně za koně, vola, berana, prase a jehlu, kterou nakonec ztratil. Jelikož jsme nikoho nezachránili, tak jsme se vydali do vesnice s pouhou sirkou a snažili se ji vyměnit s místními obyvateli za něco jiného. Celkem se nám dařilo a jedna skupinka skončila dokonce s moc pěkným hrníčkem.
Také tu byl již tradiční karneval, vytvářeli jsme lodičky, koupali se v bazénu a dělali spoustu jiných zábavných činností...
Velcí kluci (Martin s Bohoušem) zorganizovali i velký fotbalový zápas. Oni dva hráli proti všem ostatním (tedy vzali si k sobě ještě brankáře :-) ).
U táboráku jsme si měli připravit různé scénky pro pobavení ostatních a Bohouš se svým družstvem úžasně a nezapomenutelně ztvárnili tenkrát úplně novou a populární reklamu „Bohúšu, pospěš!!!“. Od zahrání této scénky mu celý tábor neřekl nikdo jinak než Bohúšu.
Tohle je asi z mé strany všechno k roku 2002.
Ti, kdo s námi jeli, si jistě pamatují, že naše zdravotnice musela být tento rok v neustálé pohotovosti, zvláště pokud jsme začali hrát turnaj v některé z našich oblíbených her – basketbal, fotbal, volejbal... Téměř polovina účastníků totiž byla tak šikovná, že si během těchto činností nějakým způsobem pochroumala tělo od naraženin počínaje a vyvrácením prstů (i několika naráz) či vymknutým kotníkem konče.
Nevím přesně, ale nejspíš jsme neměli žádnou táborovou hru, co by se táhla celým táborem.. Prostě jsme hráli od všeho trochu a užívali jsme si to.
Například jsme si vyzkoušeli, jak se musel cítit dědeček, který ve známé pohádce dostal za záchranu života od kupce zlato a než přišel domů vyměnil ho postupně za koně, vola, berana, prase a jehlu, kterou nakonec ztratil. Jelikož jsme nikoho nezachránili, tak jsme se vydali do vesnice s pouhou sirkou a snažili se ji vyměnit s místními obyvateli za něco jiného. Celkem se nám dařilo a jedna skupinka skončila dokonce s moc pěkným hrníčkem.
Také tu byl již tradiční karneval, vytvářeli jsme lodičky, koupali se v bazénu a dělali spoustu jiných zábavných činností...
Velcí kluci (Martin s Bohoušem) zorganizovali i velký fotbalový zápas. Oni dva hráli proti všem ostatním (tedy vzali si k sobě ještě brankáře :-) ).
U táboráku jsme si měli připravit různé scénky pro pobavení ostatních a Bohouš se svým družstvem úžasně a nezapomenutelně ztvárnili tenkrát úplně novou a populární reklamu „Bohúšu, pospěš!!!“. Od zahrání této scénky mu celý tábor neřekl nikdo jinak než Bohúšu.
Tohle je asi z mé strany všechno k roku 2002.